Poslední voda

Blížil se konec vodácké sezóny a české řeky, jinak plné vodáků, se pomalu vylidnili. Počasí zabarvilo listy stromů do různých odstínů žluté, červené a hnědé a jinak zelená tráva se po ránu halila do bílé jinovatky. Nejinak tomu bylo i v neděli 19. října 1997 v Týnci nad Sázavou, kde jako každý rok i letos proběhlo tradiční ZAMYKÁNÍ SÁZAVY.
Dědek SÁZAVAJeště v půl desáté to na vodáckém tábořišti pod hradem vypadalo zcela liduprázdně, nikde ani živáčka.  Prostranství však rychle ožilo ve třičtvrtě na deset příjezdem „Rudobusu" plného vodáků z dětské vodácké skupiny ŠÁN. Netrvalo dlouho a všichni byli převlečeni do vodáckého, lodě připravené na vodě a už se čekalo jen na „Dědka Sázavu", který se měl dostavit od pramene Sázavy a zamknout řeku pro letošní vodáckou sezónu. Čekání si některé lodě zkrátily tréninkem před posledním vyplutím.
Do čtvrt na jedenáct přijelo ještě několik málo dalších vodáků a několik místních suchozemců. Ale to už se konečně proti proudu objevil plastový debl s dědkem Sázavou. Za mohutného skandování a doprovodu většiny plavidel přistál na mělčince u tábořiště. Někteří „kámoši" ho chtěli zkusit „prásknout", ale naštěstí se jim to nepodařilo.

Zprvu se tvářil velmi roztrpčeně, kdo že ho to budí takhle pozdě na podzim. Bylo mu vysvětleno, že zapomněl zamknout Sázavu a jestli jí nezamkne, tak neužije ani v zimě klidu. Jeho nálada se ale vůbec nezlepšila a měl k tomu vážný důvod. Ze svého plavidla vyndal pytel odpadků, které posbíral při své plavbě od pramene. Nejprve tvrdil, že tyto odpadky patří nám, ale byl všemi ujištěn, že správní vodáci jako my za sebou takový nepořádek nikdy nenechávají. Potom se s námi přece jenom trochu spřátelil a po krátké debatě speciálním klíčem (před chvílí upečeným) zamkl řeku. Klíč si chtěl původně odvézt s sebou, ale byl přesvědčen, že by se klíč do příštího roku zkazil a kdyby ho sám snědl, bylo by mu velmi zle. Tak se o něj kamarádsky podělil se všemi ostatními. Ti, kdož nebyli zase tak kamarádští, byli mokří (brrrr). Nakonec nám popřál šťastnou poslední plavbu a vydal se jako první na cestu. Za ním se vydal celý konvoj plavidel.
Počasí bylo naprosto fantastické, sluníčko svítilo a vzduch se přeci jenom trochu ohřál. Jenom voda byla pořád studená. To ale vodákům nevadí, a tak si s radostí sobě vlastní zajezdili na každé větší vlnce, kterou míjeli.

     Na jaře
      Ahooooooooooooooooooj
Text & Foto: Hop
 
Pár fotek na závěr: