Do začátku prvního turnusu tábora zbývá 11 dní!
Do začátku druhého turnusu tábora zbývá 32 dní!

Navigamus 2006


Znovu se po třech letech konal Navigamus a my jsme na něm opět nechyběli. Tentokrát místo konání bylo v zatopené štěrkovně v Hlučíně u Ostravy, takže pro nás Pražáky vzdálené místo. Jako vždy trval Navigamus čtyři dny, od čtvrtka 8.6. do neděle 11.6. 2006. Tématem byly hansovní (obchodní) spolky, které vznikly ve 12. stol. a zanikly v 15. stol. Všech 850 skautů bylo rozděleno do čtyř kvartýrů, které mezi sebou bojovaly. Hlavní organizátoři se pak vydávali za město Lübeck a měli barvu žlutou. Další kvartýry byly:


Logo Navigamus

*    s barvou modrou – Porýní – Vestfálsko

*    s barvou hnědou – Sasko – Meklenbersko

*    s barvou červenou – Branibory – Pomořany

*    s barvou zelenou – Prusy – Livonsko


My jsme soutěžili s posledním kvartýrem, kde primus byl Bimbo.


Toto je z pár fotek sestavená hlučínská štěrkovna.


Čtvrtek 8.6.

Sraz byl v 9:00 ráno na Bošánu a všichni dorazili včas. Jelikož nám vše šlo jak po másle (naložení lodí na vlek, sbalení všeho potřebného), zahráli jsme si ještě před odjezdem basket. Během toho dorazil řidič, na kterého jsme čekali, a v 11:00 jsme už za sebou zamkli vrata a odjeli směr Hlučín. Jelo se ve dvou skupinách. Jedna jela tranzitem, což byli: Vladěnka, Fíkuska, Pat, Potkan, Lenc a Veverka a druhá skupina jela busem od Student Agency a to byli: Ondra, Kobi, Kuba, Klapka, Hakis, Marta, Anča, Janička, Terka, Maňu a Ignác. My, co jsme jeli tranzitem, jsme se vcelku bavili a cesta rychle ubíhala. Druhá skupina si to drandila busem a docela si hověla. Autobusačky jim nosily teplé pití a plno časopisů a novin na čtení. Měli možnost shlédnout film či poslechnout si hudbu, prostě na naše akce velký luxus.

Tranzitem jsme do Hlučína dorazili asi čtvrt hodiny po páté hodině a až v šest hodin za námi dorazila druhá skupina. Postavili jsme stany a jelikož bylo celkem pěkně a teplo, rozhodli jsem se, že půjdeme okusit tamní vodu. Ten den nebyl ještě žádný program a všichni se sjížděli ze všech koutů světa. Byli zde také skauti z Polska, Lotyšska, Ruska a Slovenska.

Denní režim Navigamu zněl takto:


6:00 – 7:00Budíček

6:30 – 7:30Snídaně

8:00 – 8:30Nástup

9:00 – 13:00Dopolední program

13:00 – 14:00Oběd

14:00 – 18:00Odpolední program

18:00 – 19:30Večeře

19:30 – 20:00Nástup

20:00 – 22:00Večerní program

22:00 – 6:00Noční klid


Před spaním jsme se rozhodli, že si vyčistíme chrup společně při cestě k umývárkám. Panovalo velké nadšení, až si někteří jedinci poručili až sedm druhů past na kartáček. Jakmile si i poslední človíček vyčistil zuby, vydali jsme se zpátky ke stanům a šli do hajan.


Pátek, 9. 6.

Ráno bylo vstávání kruté, alespoň pro některé jedince. Budíček byl už v půl sedmé. Po rozcvičce jsme se všichni vydali nasnídat, ale zjistili jsme, že snídaně se podává jen v několika bednách spolu se svačinou a obědem. K snídani byla jedna kobliha, což hodně lidí okomentovala nadávkami. Ještě štěstí, že jsme s sebou měli Maňu. To se vždycky nějaký ten žaludek najedl více. Pak byl nástup, který byl asi nejkratší ze všech ostatních nástupů. Nejhlavnější kapitán Vezír totiž tak často opakoval: „ Nástupy mají být krátké“, až ho ukončil. Po nástupu nás čekaly hry, které si připravily jiné kvartýry.

Šánovské posádky

Každý kvartýr dostal od Lübecku několik peněz. Ty se pak spravedlivě rozdělily mezi oddíly. Ovšem na nás se nějak zapomnělo, takže jsme byli na začátku hry trochu diskriminovaní. Ale ukázala se naše šikovnost, takže nakonec jsme si přece jen užili. Bylo dost her, které nás bavily, ale nejvíce asi starověký baseball. Po obědě se hrála hra na vodě a šlo o nakupování různých surovin od jiných kvartýrů, např.: uhlí, med, dřevo nebo vodu. V každém kvartýru bylo asi 10 lodí, z toho 1 loď vojenská, na kterou si nemohli dovolit útočit piráti, 4 lodě obchodní a zbytek jezdil jako taxilodě. Vítězem se stal ten, kdo nejvíce koupil i vydělal. Náš kvartýr se vždy umístil na 4. místě, ale i bramborová medaile je dobrá. Hra trvala do pozdních odpoledních hodin a pak nás čekala teplá večeře, což byla buď sekaná s bramborem nebo zapékané brambory se zeleninou. Po večeři jsme hráli ještě pár her za vydatného deště a začali se připravovat na noční hru. Déšť neustával a tak se nikdo moc netěšil. Úkolem bylo zapamatovat si co nejvíce čísel, co posádka uvidí. Člunaři je měli připevněné na vestě. Všichni přišli po půl hodině zmoklí jak slepice, rychle zalehli do svých stanů a za bubnování deště pomalu usnuli.

Sobota, 10.6.

Ráno bylo stejné jako předchozí den. Tentokrát jsme místo jedné koblihy dostali makové bulky, pro každého asi po šesti. Poté byl nástup a hned po něm se všech 850 lidí odebralo do Hlučína na náměstí. Tam byl další malý nástup, kde nás pozdravil starosta Hlučína a biskup za kraj Ostravský. Pak byl tříhodinový rozchod, s kterým jsme ovšem nepočítali, tak jsme se po půl hodině zase sešli na náměstí a až do odchodu ke stanům jsme lenošili a hráli Žouželení.

Zasloužený odpočinek

Po příchodu ke stanům jsme se naobědvali, znovu polenošili a šli hrát další hry jiných kvartýrů. Jelikož už to nikoho moc nebavilo, zůstávali jsme u našeho stanoviště, které jsme si pro ostatní vymysleli. Od pěti hodin jsme pak hráli o poklad kapitána Klause. Jednalo se o sbírání špalíčků, které jsme měli pokládat kolem bazénu. Ovšem dvě bojky se utrhly a hra se tímto moc nevydařila.

Závěrem této hry bylo, že jsme si všichni stoupli kolem bazénu a dělali mexické vlny. Pokladem kpt. Klause bylo spojenectví a přátelství.

Po večeři, kdy jsme měli opět na výběr ze dvou jídel a to:

1. Krůtí na paprice, knedlík
2. Těstoviny se sýrovou omáčkou,

jsme si zahráli fotbálek s Lotyši. Nejvíce se to zamlouvalo Vlaďce. Hned po fotbale následovala figurální plavba. Ovšem tu nikdo nechápal. Měli jsme stát v kýlové formaci a točit se podle světelných signálu tak, jak bylo řečeno, ale vůbec to tak nevyšlo. Nakonec jsme jen půl hodiny stáli na vodě. Jakmile byly formace ukončeny, my se šťastně vrátili do stanů a šli spát.


Neděle, 11.6.

Ráno jako každé jiné. Snídaně a nástup. Po nástupu jsme se vyloďovali. Jeli jsme opět v kýlové formaci kolem ostrova, pak jsme zastavili čelem ke břehu a měli jsme za úkol co nejrychleji dojet ke břehu a vytáhnout loď co nejdál. Obhájili jsme se a myslím, že jsme dorazili na břeh mezi prvními. Po uklizení lodí a převléknutí do modrých košil jsme se přesunuli na nástupiště, kde se měl konat poslední závěrečný nástup. Rozdávala se významná ocenění. My jsem dostali od našeho primuse Bimba hru Hansa jako vážení hosti a také jako odčinění za nedorozumění při páteční hře. Po tomto, opravdu dlouhém, nástupu se začalo balit, sklízet a uklízet, naobědvali jsme se a hned na to přijel Ruda. Rychle jsme vše naložili do tranzitu a skupinka 6 lidí (Fíkuska, Lenc, Vladěnka, Klapka, Janička a Veverka) odjela směr Praha. Druhá skupina ještě hodinu čekala na autobus, ale kvůli koupání ho málem nestihli. Nakonec dorazili do Prahy kolem čtvrt na devět, ikdyž příjezd měl být už v půl osmé. Tranzitní skupina cestou píchla kolo, ale díky šikovnému Rudovi dorazila na Bošán něco po půl osmé. Takže vše se zvládlo a co bych řekla na akci? Myslím, že stála za to, jenom ta organizace nebyla taková, jakou jsme očekávali, ale i tak klobouk dolů. No, už se můžeme těšit za tři roky na Navigamus 2009 :) ! Kdepak asi bude a jak bude vypadat? To se necháme překvapit.