Do začátku prvního turnusu tábora zbývá 11 dní!
Do začátku druhého turnusu tábora zbývá 32 dní!

Šakal

Kdy: 2. - 4. 12. 2005

Kde: v okolí města Paříže a základny Bošánu

Kdo:
vedoucí:
Hoblík (6), Slon (7), Děda (7) a Dejf (5) + pan Pigmej alias Chilli
děti:
Diablo (1), Daněk (1), Prcek (2), Tereza (4), Bicák (4), Martin (4), Jarunka (4), Kobi (6), Masta (6), Jetel (7), Potkan (7)

Co:
V 17:55 se začali scházet první adepti do služeb cizinecké legie. Po vyřízení běžných formalit proběhl tvrdý a nelítostný výcvik. Ten začal francouzskou konverzací. První velkou zkouškou byla akce v neznámém a nepříjemném prostředí, kde všichni adepti v klidu seděli a vyčkávali na příchod cvičitelů s formuláři HK100. Po deseti minutách byli postupně z neznámého a nepříjemného prostředí vypuštěni ven, kde dostali formulář a nastala první záludnost s otiskem palců. Hned začalo vyplnění banálního formuláře, což některým dělalo dost potíže. Znát svoje míry a rychle sečíst své známé to byl pro někoho dost problém... Na konci formuláře začínal psychický test. Dále následovalo vybavení jednotky štíty, přilbami, brněním a útočnou zbraní. S těmito věcmi všichni prodělali zaškolení v možnostech používání své výzbroje. Krátká vložka s hašením požáru a motáním hadic všechny příjemně stmelila. Tím byl výcvik ukončen. Každý byl uvítán do legie. Hlavní velení hned předvedlo základy výslechu nesdílných osob a zasvětilo nováčky do tajné operace. Z informací bylo zjištěno, že známý mafián, kterému jsme před měsícem zabili bratra, který nebyl žádné neviňátko, chce odplatu a najal si na to osobu s přezdívkou Šakal. Bohužel vězeň při výslechu odešel do věčných lovišť, kam jsme hodlali poslat i Šakala. Po náročném večeru následovala večeře a zasloužený spánek. Ráno po snídani bylo krátké doplnění výcviku o pád do krabic. V tu chvíli přišla zakódovaná zpráva z četnické stanice. Po vyřešení nám bylo jasné, že Šakal v hotelu ukradl doklady a odjel vlakem neznámo kam. Hned jsme sbalili svoji výstroj a přesunuli se na nádraží, kde jsme se na informacích dozvěděli nejdříve o vlaku do Bukurešti, a pak do Dobříše. Hned jsme nasedli do prvního vlaku, který jel tímto směrem, shodou okolností jel hned. Ve vlaku jsme zjistili z velitelství stanici Klínec, kde jsme našli zprávu pro Šakala a vydali jsme se po jeho stopách v barvách žlutých fáborků. Cestou jsme potkali krmelec, kde jsme lesní zvěři nadělili mikulášskou nadílku a hnedle pospíchali dál. Došli jsme ke zbrojíři, který bydlel v jeskyni. Protože do jeskyně vtékal potůček, museli jsme postavit most z lan, a poté hurá za zbrojířem, který ležel za oponou tmy v jeskyni. Byl raněn, po poskytnutí pomoci nám dal zprávu. V ní stálo, že Šakal se pohybuje někde kolem. Všichni zbystřili a dávali velký pozor, v tom zbrojíř začal opět volat o pomoc a něco blekotal, že se Šakal vrátil. Vběhli jsme do jeskyně, zbrojíř ukazoval směr a pomalu umíral. Jeskyně se dala proběhnout a měla druhý východ a tam v dáli jsme spatřili neznámou osobu, která si nechává říkat Šakal. Po zformování jsme pomalu pročesávali okolí, během toho jsme se naučili zneškodnění nežádoucích osob, prý by se to mohlo hodit. Nalezli jsme zprávu, že Šakal odjíždí ze stanice Bojov zpět do Paříže a bohužel měl střelnou zbraň. Stanici Bojov jsme prozkoumávali a při čaji jsme se infiltrovali do místní restaurace. Podařilo se nám na nádraží najít další zprávu pro Šakala, chudák asi měl tolik naspěch...

Ve zprávě bylo něco o atentátu a zničení Eiffelovy věže. No co se dalo dělat, na naší základně jsme se navečeřeli a hurá prohledat místo zasedání a zbavit ho nastražených bomb. To se rychle povedlo. Delegace francouzského prezidenta a ministra financí mohla začít, ale tu se na střeše zjevil Šakal, měl popálenou tvář a žádné vlasy, to mu ale v boji vůbec nevadilo, spíše naopak. Po hodině litého boje Šakal padl na zem mrtev. Bohužel náš prezident byl raněn a bylo třeba ho rychle zachránit. Po záchraně jsme se vydali spasit i Eiffelovu věž, tam byla nastražená bomba, ale budík zazvonil až po našem odborném zásahu. A museli jsme ještě před tím vyřídit pár typanů, co bombu bránili. S hřejivým pocitem úspěchu jsme se vrátili na základnu a šli jsme spát. Ráno nás prezident vyznamenal a došlo k vyklizení základy. Tím akce Šakal skončila.

Zapsal: Hoblík