ŠÁN 2003 - I.turnus
ostrov ŠÁN, Hrobce u Roudnice nad Labem


Dne 28.6. jsme kolem 9. hodiny ranní vyrazili z Bošánu naším oblíbeným Rudobusem na ostrov Šán. Po úmorné cestě jsme konečně dorazili do Hrobců, vyházeli z busu všechnu bagáž a rozloučili se s civilizací na dlouhých 16 dní. Jakmile jsme dopravili všechny věci na ostrov, čekala všechny oddíly krátká prohlídka ostrova a pak 4. oddíl nastoupil do služby. Mezitím, co čtyřkáči makali jako barevní, ostatní oddíly si užívaly šánovské pohody. Jezdily na vodě, trénovaly na Ány a koupaly se. Na večerním nástupu jsme se dozvěděli, že hlavní vedoucí je Žirafa a že posádku Bory vede Ovčí vlna, Blizzardu Frodo, Hurikánu Jiřan, Tajfunu Cyril, Fukejře Poki a Tornáda Zóna. V noci, asi tak po 23. hodině, nás vedoucí vzbudili a odvedli na nástupiště, kde na nás čekala Španělka Isabel Patricia Amor. Tam začala přednáška o hvězdách, kterou nám ze španělštiny překládal Děda, protože Isabel neumí česky. Pak ale na špičku Ánu dopadl meteorit a my jsme to jeli v holinách a pláštěnkách prozkoumat. Nebyl to obyčejný meteorit, nýbrž zpráva od ufonů!

Ráno všichni kromě služby poprvé shybovali, šplhali na lano, házeli granáty a běželi stezku. Po snídani se jel první Án, který vyhrál Jiřan s Hurikánem s časem 7:24 minut. Pak byl normální dopolední program a po obědě 1. etapa celotáborové hry. Po Labi byl puštěn sud, pro který doplavali Jarunka s Belem na Kadi. V sudu byla pro každou posádku tato zpráva: NÍŽEVÁ CILEZNÁ Z TÝCHČIUR TÝCHJIS DŮVODŮ MÁMNE NOUJI NOSTMOŽ, NEŽ TOTO CÍVOUPLO VOUZPRÁ VÁS VÉSTNA NA MNOU NOTĚZJIŠ MÁNÁNEZ A DNÁHAZÁ KTAFA PLNÝCHJUTA STÍTOBY CÍCHJÍKAŘÍ SI NIALFAALF S MIŽNI NÍPRU TAKTKON ZE VŠI STÍNODOBPODĚPRAV TEZÍRANA NA STĚMÍ, REKTÉ JE NÉČEUR NEMÁ STIČÁ HOŠENA HOVÉKOSADVÝ LUDUMO.

Poté, co jsme zprávu vyluštili, vybrali jsme si jedno ze šesti míst, kde jsme hledali buď ufona nebo vysílač. Dohromady jsme našli vysílač, jednoho mrtvého ufona a čtyři živé ufony (Alfalfany). S pomocí Morseovy abecedy jsme se s nimi domluvili a večer jsme šli spát. V noci byl amulet pro člunaře, kteří museli se zavázanýma očima dojet za zvukem píšťalky až na Komatsu, kde přespali a do tábora se vrátili až ráno. ...

... Odpoledne, po poledním klidu, jsme se odebrali do jídelního stanu na pitvu Alfalfana. Doktor Santo Domingo ho rozkuchal s určitou grácií lva trhajícího svůj oběd. Po té úžasné chuťovce, kde stříkala krev (kečup), do nás naládovali svačinu. ...

... Po bodování byl nástup a na něm jsme se dozvěděli, že v Litoměřicích je nějaké rušidlo při spojení s Alfalfany. A tak jsme se vydali hledat rušidlo, s sebou jsme si vzali Alfalfana jménem CORNEL. Do Litoměřic jsme jeli vlakem. V Litoměřicích jsme dostali křížovku a měli jsme to vypsat. Skoro jsme našli rušičku. ...

... Dva týdny uplynuly jako voda, podařilo se nám sestrojit moduly, kterými se Alfalfani dopravili ke své mateřské lodi. Definitivně odletěli do jiné galaxie a nám zůstaly jen krásné vzpomínky na prázdninové dny, strávené s nimi na táboře na Šánu.

Z táborové kroniky vybral Žirafa.