Akce KUŘE

Výtečný nápad udělat Akci KUŘE letos vykvetl v hlavě Pájovi a Čárovi (vůbec nechápu, jak se to mohlo stát s jejich mozkovýma buňkama).

Jakmile se člověk tento večer prošel po Bošánu, okamžitě si osazenstvo rozdělil do dvou skupin. První skupinu tvořili účastníci Nočního pochodu. Ti potřebovali sirky do očí, měli výraz umírajících, ale v průběhu večera to nějak rozdejchali. Druzí byli vyspinkaní z postýlek a jen zářili. Nad bezproblémovým průběhem dohlíželi Pája a Čára, kteří připravovali jídlo už od pátku. Díky nim se na slavnostní tabuli objevilo kuře na tři způsoby, vepřové a ryby. I přesto, že jídla byl dostatek, někteří chtěli upéci ještě jiné druhy masa (vybírali si dlouho a pečlivě někoho z osazenstva, kdo se nebude moc bránit, nebude moci utíkat a bude na něm dostatek masa), ale nakonec své zvrhlé choutky zahnali. Jako příloha se nabízel chleba, zelí, tatarka, kečup a hořčice. Šéfkuchaři se opravdu ukázali a k neočekávání nás všech dokonce zbylo. Nejspíš to bylo tím, že nákupčí počítali se čtyřiceti strávníky a sešlo se nás jen dvacet.

S plnými žaludky jsme šli skouknout poučné video v angličtině. Dozvěděli jsme se něco o jízdě a záchraně na vodě. Překladatelku nám dělala Píďa a komentátory doplňující vtipné historky Luxa s Kosatkou. Jakmile jsme se nabažili videa, přišel čas poradit se o rozházení instruktorek na táboře. Opravdu jsme se podivili, jak rychle jsme to zvládli. Ještě jsme chvíli řešili program a různé věci týkající se oddílu. Nakonec jsme opět zasedli k videu. Tentokrát jsme se zasmáli svým o pár let mladším hláskům, zjevům a projevům. Jarda nám totiž pustil tábor (94, 97) a besídku (94). Po oživení vzpomínek, což bylo ve tři ráno, už se nikomu nechtělo koukat na plátno a raději jsme si šli zapět. U krásných zvuků kytar a našich chraptivých hlasů pár lidí vytuhlo. V pět jsme tedy usoudili, že je čas jít na kutě. Zbalili jsme kytary, popřáli jsme si dobrou noc a spokojeně usnuli.

Ze slaďounkého spánku nás v deset vzbudili Trojáci jedoucí na Sázavu. V tento moment zasáhl Tomáš a téměř neslušně je vykázal z klubovny. Asi od jedenácté se tedy vstávalo. Někdo sice usoudil, že není kam spěchat a spokojeně spal dál. Ti zodpovědnější však zatím poklidili a pomalu se rozcházeli domů. Teď už i největší lenoch (Pája) vstal, zabalil si své věci, ke kterým příživnicky přidal kosti pro Albertka a dokonce i masíčko, které se zapomnělo urožnit. Pozamykali jsme a ač neradi vyrazili domů.



zapsala Nova